O víkendu (25. a 26. května) jsme byli opět svědky masivního tahu babočky bodlákové. Motýli letěli v širokém pásmu rychlým klikatým letem nízko nad zemí. Slavkov už jednou takový tah zažil, bylo to v roce 2009.
Naše babočka bodláková začíná podnikat svou dlouhou pouť (až 4000 km) již koncem února. V oblastech na jih od Sahary a v severní Africe potravní zdroje na jaře brzy vysychají a motýli se vydávají do Evropy. Jeden proud míří přes Pyrenejský poloostrov, další překonávají Středozemní moře z pobřeží Libye a Tunisu. Na jih Evropy přiletí v březnu. Je tam jaro, potravy je dost. Avšak v dubnu je již na jihu Evropy sucho a nepříznivé podmínky pro vývoj housenek. Babočky proto vyráží do střední Evropy, kde je jaro v plném proudu, vegetace bují. Babočky zde nacházejí prostřený stůl nejen pro sebe, ale i pro své housenčí potomstvo. V létě se u nás líhne jejich druhá generace. Část jich zůstává, ale část populace táhne dál severovýchodním směrem napříč Evropou až do Skandinávie a často i na Island a do Skotska. Tam se opět množí.
Při tahu je babočka bodláková schopna uletět úctyhodné vzdálenosti. Její cesta vede i přes hory a není pro ni překážkou ani nadmořská výška nad 2200 m. Na svém tahu Evropou dosahuje tento motýl rychlosti až 50 km/h.
V říjnu odlétají motýli zpět do Afriky. Dosud se přesně nevědělo, jakým způsobem se vrací, protože zpětný tah nebyl pozorován. Podle posledních poznatků babočky zpět do Afriky létají ve velkých hejnech v noci ve výšce 300 až 500 m. Tam se nechávají unášet vzdušnými proudy. Dosahují tak rychlosti 80 až 110 km za hodinu. Jejich návrat je proto rychlý a nenápadný.
Babočka bodláková není jediný migrující motýl. Dalšími stěhovavými motýly jsou babočka admirál, několik druhů lišajů (svlačcový, oleandrový, smrtihlav).
B. Maleček
8.června při výstupu na Sněžku přeletovaly rázně desítky baboček do Polska ve výši cca 1m nad klečí